Státní cenu za literaturu v neděli večer získal spisovatel Pavel Kolmačka. Porota ho ocenila za román Canto ostinato: Listopad, prožitky blízké zimy. Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala Dagmar Hartlová, která celoživotně zprostředkovává Čechům švédskou a norskou literaturu. Hodnotitelé zdůraznili i její významné pedagogické působení.
Ocenění ministerstva kultury si z nedělního slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odnáší také dalších šest osobností.
„Máme vynikající autory a tvůrce, kteří především v náročných dobách, a v takové nyní žijeme, přinášejí povzbuzení a naději,“ řekl ministr kultury Martin Baxa z ODS. „Státní cena za literaturu má mezi jinými oceněními vzhledem ke svému statutu mimořádné postavení a vnímáme ji jako nenahraditelnou, především pro její novodobou specifickou tradici, která navázala na udělování státních cen v předválečné Československé republice,“ dodal.
Státní cena za literaturu je udělována na návrh poroty jmenované ministrem kultury od roku 1995. Navazuje však na tradici založenou už roku 1920 a přerušenou v roce 1948.
Po nedávné změně pravidel ohodnocuje buď významné původní dílo české literatury, jako tomu bylo letos, nebo celoživotní dílo, jak tomu bude příští rok. Baxa v neděli poděkoval Pavlu Kolmačkovi nejen za literární tvorbu, ale také za jeho statečné postoje. Kolmačka, jenž nedávno obdržel Cenu Jaroslava Seiferta, poděkoval porotě, editorům oceněné knihy a svým blízkým.
Za překlad získala cenu Dagmar Hartlová, která nejvíce děl převedla do češtiny ze švédštiny. „Tu největší zásluhu a podíl na té ceně má ta překládaná literatura samotná, protože severská literatura má od samého počátku na českého čtenáře zvláštní přitažlivost, která je až tajemná a nevysvětlitelná,“ uvedla.
Laureátkou Státní ceny za překladatelské dílo se stala Dagmar Hartlová. | Foto: ČTK
Cena ministerstva kultury za přínos divadlu byla udělena scénografce a kostýmní výtvarnici Martě Roszkopfové za osobitý a inspirativní přínos české scénografii s výrazným mezinárodním přesahem. Ocenění za výtvarné umění dostala historička umění a kurátorka Hana Rousová, a sice za průkopnický interdisciplinární přístup, otevírající problematická témata a otázky, a za inspirativní neformální vliv na mladou generaci.
Za hudbu si ocenění odnáší dirigent Petr Altrichter za celoživotní činnost u domácích i zahraničních orchestrů, za uměleckou všestrannost a opravdovost. Cenu za něj převzal ředitel Symfonického orchestru města Prahy FOK Daniel Sobotka.
V architektuře ocenění získal Miroslav Šik, a to za propojení domácí a světové tvorby, za inspirativní koncept analogické architektury a výrazný pedagogický otisk do myšlení několika generací architektů a architektek.
Za přínos v kinematografii a audiovizi byl oceněn scénárista a herec Karel Smyczek za dlouhodobý přínos českému filmu a televizní tvorbě s důrazem na autorskou odvahu, s níž v 70. a 80. letech obohatil československou audiovizi, a za zásluhy v práci pro děti a mládež.
In memoriam tutéž cenu dostal režisér Karel Vachek za celoživotní přínos k tvořivému prozkoumávání možností dokumentárního filmu, ohledávání jeho hranic a přesahů, stejně jako za pedagogickou práci na pražské FAMU, jež výrazně ovlivnila několik generací.
