Den po svých 82. narozeninách vystoupila zpěvačka Marta Kubišová večer v pražském kině Lucerna. Stejně jako v předchozích dvou letech sem tuto sobotu zavítala v rámci programu nazvaného Noc s legendou, čímž uzavřela trilogii těchto vystoupení. Za doprovodu promítaných videí vyprávěla svůj životní příběh. V uvolněné atmosféře několikrát sklidila potlesk diváků.
Jako hosté přišli Martě Kubišové na jeviště popřát herečka Iva Janžurová, primář kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil nebo historik a prorektor Masarykovy univerzity Jiří Hanuš. Ten zpěvačce na pódiu předal zlatou medaili univerzity za přínos v oblasti kultury. „Na Masarykově univerzitě dáváme medaili většinou vědcům či odborníkům, ale můžeme ji dát i lidem z oblasti kultury, což je váš případ,“ řekl Hanuš a Kubišové poděkoval.
Zaplněný sál kina Lucerna přivítal hvězdu večera bouřlivými ovacemi vestoje. První promítané video připomnělo narození Kubišové a její nepřijetí na vysokoškolská studia či práci v poděbradských sklárnách. Zpěvačka divákům připomněla svého dědečka, který byl pro ni důležitý. Popsala, jak byla smutná z jeho úmrtí a že se s ním kvůli vystoupením nestihla rozloučit.
Audiovizuální nahrávky přiblížily píseň Modlitba pro Martu, jež se stala jedním ze symbolů událostí roku 1968 a později i listopadu 1989. Kubišová shrnula svůj život od dětství po pěveckou kariéru. Nevynechala ani choulostivá témata jako potrat a to, jak kvůli němu prožila klinickou smrt.
Zmínila také okolnosti svého zákazu vystupování kvůli podvrženým údajným pornografickým kolážím. „Vlasy měla akorát podobný,“ rozesmála sál zpěvačka. Celou dobu živě komunikovala s publikem, atmosféra na jevišti byla uvolněná a přátelská.
Marta Kubišová se s perzekucí setkala už v mládí. Po otcově vzoru chtěla studovat medicínu, ale komunisté ji opakovaně nepustili k přijímacím zkouškám. Jezdila tedy do Orientálního ústavu na kurzy indologie a marně doufala, že by se mohla dostat alespoň na tento obor.
Marta Kubišová už dnes zpívá jen výjimečně. Fotografie pochází z roku 2017. | Foto: Lukáš Bíba
V Poděbradech, kam se rodina přestěhovala a kde Kubišová po maturitě pracovala ve sklárnách, ji oslovil místní hudebník, který mladou ženu uslyšel při soukromém preludování. Nabídl jí, aby zazpívala k tanci lázeňským pacientům. Pak se v novinách objevil inzerát na konkurz do pardubického divadla Stop. Marta Kubišová ho vyhrála a tím začala rychlou cestu vedoucí přes plzeňskou scénu Alfa do pražského divadla Rokoko, popsaly Hospodářské noviny.
Právě v Rokoku se setkala s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou, s nimiž vytvořila trio Golden Kids. Jako dvacetiletá se stala zpěvačkou s nezaměnitelným hlasem a sex-appealem. Mezi její první hity patří původně francouzská píseň Loudá se půlměsíc.
V letech 1966, 1968 a 1969 vyhrála anketu o nejpopulárnější zpěvačku Zlatý slavík, získala též zlatou Bratislavskou lyru 1968 a podepsala smlouvu se západoněmeckým vydavatelstvím Polydor. Vystoupila mimo jiné v pařížské Olympii, na festivalu MIDEM ve francouzském Cannes a účinkovala ve filmu Mučedníci lásky svého bývalého manžela Jana Němce nebo v seriálu Píseň pro Rudolfa III., ve kterém zazněla také Modlitba pro Martu.
Právě tato její píseň, původně určená pro zábavní televizní seriál, se po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy stala symbolem odporu, a to díky tajuplnému projevu Kubišové i obratům jako „Ať mír dál zůstává s touto krajinou“ nebo „Teď, když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí“.
Od února 1970 měla pěvkyně kvůli svým postojům zakázáno vystupovat a režim jí neustále bránil najít si práci. „Ďábel by si nevybral lepší okamžik na to, kdy ji zničit, než si vybrali bolševici,“ komentoval hudební kritik Jiří Černý fakt, že zákaz postihl Kubišovou v největším rozletu.
Kvůli nastrčené pornofotce byla vyloučena z veřejného života a prožila hlubokou osobní krizi. Roky pak pracovala jako referentka zásobování Výstavby sídlišť.
„Bylo zvláštní, jak se nadějné pražské jaro změnilo do takové ponurosti a zklamání. Jak špatně a rychle může skončit naděje,“ vzpomínala v rozhovoru pro Aktuálně.cz. „Když se setkáváte pořád s nějakým odporem, popožene vás to dál. Říká se, že i holubice by neletěla, kdyby neměla odpor pod křídly,“ dodala.
Marta Kubišová pak jako jedna z prvních podepsala Chartu 77 a byla její mluvčí. K vystupování se mohla vrátit po téměř 20 letech zákazu, v listopadu 1989, kdy během revoluce zaplněnému Václavskému náměstí zpívala opět Modlitbu pro Martu.
Poslední studiové album nazvané Soul, složené výhradně z převzatého repertoáru, vydala před sedmi lety, načež 1. listopadu 2017 oficiálně ukončila pěveckou kariéru. Od té doby na veřejnosti zpívá jen výjimečně. Například roku 2022 v zaplněné Lucerně na koncertu Pocta Martě zapěla Modlitbu pro Martu a společně s ostatními účinkujícími píseň Hey Jude. Do budoucna už to ale neplánuje ani výjimečně, jak řekla tuto sobotu. Podotkla, že zpívání jí nechybí.
Po pražské Lucerně mohou zájemci Kubišovou osobně vidět 7. listopadu v Hořovicích, tři dny nato v Sedlčanech, 14. listopadu v Mělníku. Turné zpěvačka ukončí symbolicky 17. listopadu v Kolíně. Loni 28. října při oslavách 105. výročí vzniku samostatného Československa ji prezident Petr Pavel ocenil Řádem TGM první třídy.
Video: Že jsem ikonou sametové revoluce? Usmívám se tomu, říká Kubišová (14. 11. 2014)
Překvapilo mě, jak rychle s režim změnil. Byl to pro mě šok a velký kotrmelec v životě, vzpomínala na sametovou revoluci zpěvačka Marta Kubišová v DVtv. | Video: DVTV
