Vlnu kritiky vyvolal původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o 14 procent. Podle předložené novely by se plat například řadového zákonodárce zvýšil o 7100 korun na 109.500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365.000 korun, o 23.800 korun víc než teď.
Vláda požádala Sněmovnu o to, aby schválila novelu zrychleně už v prvním čtení, což ale může opozice zablokovat. Zástupci opozičních ANO a SPD už předložili návrhy na pětileté zmrazení platů vrcholných politiků. Vládní TOP 09 chce zase krátit platy poslanců a senátorů při vyšším zadlužení státu.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Ústavní soud v květnu s platností od příštího roku zákonný koeficient zrušil. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů odporuje ústavnímu pořádku. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Ústavní soud pak také upozornil, že ústavností snížení platů politiků se nezabýval.
Původní návrh novely předpokládal využití koeficientu tři už pro rok 2025. Nynější znění předlohy, jak ji začne projednávat Sněmovna, stanoví pro příští rok platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101.364 korun a pro soudce jde o 121.685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když letos se po zásahu Ústavního soudu počítají ze základny 120.951 korun. Nárůst by byl asi 0,6 procenta.
Poslanci by dnes měli projednávat i předlohy ve druhém čtení. Jde o zjednodušení a zrychlení rozvodu a o novelu, podle níž by nejvýznamnější vojenské objekty měly být do budoucna pouze ve vlastnictví státu.
